Odliv mozků

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) udává, že z téměř 4 milionů Afričanů roztroušených po celém světě, je přes 300 tisíc vysoce kvalifikovaných odborníků a mezi nimi je přes 30 tisíc absolventů vysokých škol, kteří získali doktoráty. Dnes je tedy více afrických inženýrů a vědeckých pracovníků v USA než v Africe. Během posledních 10 let opouštělo Afriku každý rok více než 20 tisíc vyškolených odborníků.

Za posledních 20 let se africké vlády snažily zpomalit nebo dokonce zastavit tento odliv mozků a získat alespoň část absolventů univerzit zpět do svých zemí. Tato snaha ale není úspěšná. Zejména jsou těžce postiženy obory jako zdravotnictví a sociální služby. Procento zdravotníků, kteří z Afriky odjíždí, se velmi liší v závislosti na konkrétní zemi. Kvalifikovaný personál odjíždí především ze zemí, které trpí ekonomickou recesí či občanskou válkou. Naopak úplně nejchudší země tímto problémem trpí méně, protože lidé jsou natolik chudí, že nemají ani dostatek finančních prostředků, ani potřebné kontakty na to, aby zemi opustili. 

Masivní odliv zdravotních sester, porodních asistentek a lékařů z chudších do bohatších zemí patří mezi největších problémy, které mezinárodní migrace v současnosti představuje. Vzdělané ženy a muži se uchylují k migraci jako k prostředku zlepšení svého života i života své rodiny. Na druhé straně čelí jejich země bezprecedentní krizi ve zdravotnictví. Globální komise pro mezinárodní migraci uvádí, že více lékařů z Malawi v současné době provozuje svou praxi v severoanglickém Manchesteru, než v celém Malawi. V řadě chudých zemí zdravotní systémy kolabují a mají chronický nedostatek finančních prostředků, základního vybavení i zaměstnanců. Zdravotní sestry odcházejí kvůli špatnému platu, špatným pracovním podmínkám či nedostatku příležitostí, pacienti trpí a zdravotnické systémy se rozpadají. Například v roce 2000 opustilo Ghanu dvakrát více zdravotních sester, než kolik jich absolvovalo zdravotní školu.