Rozdíly ve společnosti - nerovnoprávnost

Dvaadvacetiletý student napsal na svém blogu: „Naříkám pro svou zemi a pro mladé lidi tady. Došlo mi, že má budoucnost je v bohaté zemi, kde je ale bohatství rozděleno jen mezi málo jednotlivců, kteří nechávají chudé lidi žít s ničím. J.M. Kariuki, keňský ministr, který byl zavražděn v roce 1970, řekl, že Keňa je země 10 milionářů a 10 milionů žebráků. Propadáme se ještě hlouběji?“

Afrika se vyznačuje velkými rozdíly ve společnosti, které se projevují mezi městy a venkovskými oblastmi, mezi ženami a muži, mezi mladými lidmi a střední generací. Abychom mohli tento problém lépe popsat, vezměme si Keňu jako příklad africké země, kde panuje obrovská nerovnost ve společnosti. 

Keňa byla v nedávných studiích označena jako země na desáté příčce ve světě (a pátá v Africe) v nerovnoprávnosti mezi lidmi. Tato země bojuje s velmi špatnou infrastrukturou – silnice s dírami, které komplikují jakékoliv cestování či dojíždění na trh, nezavedená elektřina na velké části území, chybějící vodovodní, či telefonní systémy. Korupce se vyskytuje téměř ve všech sférách veřejného života. Rozdělování rozpočtu země (např. stavění silnic, nemocnic, či škol) je velmi ovlivňováno příslušností lidí v daném regionu k některému z kmenů, či známými na vyšších místech státní správy. 

Keňa má 33 milionů obyvatel a 75% z nich je mladších 30 let. Přesto mladí lidé a děti nemají šanci ovlivňit politický život v zemi a jejich potřeby a názory jsou brány nejméně v potaz. Více než 60% nezaměstnaných lidí jsou mladí lidé do 30 let. Většina z nich jsou ženy. Na druhou stranu, některé firmy v Keni stále využívají dětskou práci. V zemi je 1,9 milionu pracujících dětí ve věku od pěti do sedmnácti let. 

Kvůli těmto velmi špatným podmínkám ve společnosti významně vzrostlo násilí, kriminalita a konzumace drog a alkoholu mezi mladými lidmi. Bez práce a se stále vzrůstajícími cenami, nemohou mladí lidé zabezpečit ani sebe, ani své budoucí rodiny. V Nairobi, hlavním městě Keni, již velmi dlouhou dobu působí gangy, převážně mladých lidí, kteří jsou čím dál agresivnější a násilnější v přepadávání a okrádání lidí. Dochází i k vraždám a znásilňování obětí přepadení. V posledních letech se navíc k těmto gangům přidávají i studenti a vzdělaní lidé, kteří nemají jinou šanci na obživu. Toto násilí ve městech se dnes rozšiřuje také na venkov. Více než 50% odsouzených lidí je ve věku 16-25 let. 

50% žen ve věku od 20 do 29 let se setkalo s násilím od jejich 15 let. Mezi 20-30% žen bylo nuceno podstoupit ženskou obřízku (přesné číslo není možné dokumentovat kvůli ilegalitě zákroku). Mladé ženy v Keni nejsou diskriminované pouze kvůli svému věku, ale také kvůli svému pohlaví. Některé z nich jsou donucené k velmi brzkému manželství (často domluvenému rodinou), mají daleko menší přístup ke vzdělání, nedosahují stejného společenského postavení jako muži, nemají přístup k informacím, atd. Sexuální násilí v zemi je velmi časté a po něm většinou následují nebezpečně vykonávané potraty a opouštění škol kvůli těhotenství. 

Rozdíly ve společnosti se projevují také podle regionu, kde se člověk vyskytuje, či podle kmenu, ke kterému patří. Například ve Střední provincii Keni navštěvuje základní školu téměř každé dítě, na severovýchodě má tuto možnost jen každé třetí dítě. Na středních školách jsou tato čísla daleko nižší a rozdíly patrnější. Přístup dětí k očkování je také velmi rozdílný. Ve Střední provincii je téměř 79% dětí očkovaných proti základním chorobám. V provincii Nyanza jde o 38% dětí. Ve Střední provincii vychází přibližně jeden lékař na 20.000 pacientů, na severovýchodě je jeden lékař na 120.000 lidí.