Ženská obřízka

Ženská obřízka je chirurgický zákrok, který se provádí na genitáliích dívek a žen v mnoha částech světa. Velké množství případů ženské obřízky zaznamenáváme v Africe, ale praktikuje se i v jiných zemích. Věk a období, ve kterém se obřízka provádí, se v každé komunitě liší, může to být už po prvních pár dnech od narození, nebo až po porodu prvního dítěte. Stojí za povšimnutí, že se velmi snižuje věk, ve kterém malé holčičky obřízku podstupují.

V komunitách, kde se obřízka praktikuje, je považována za velmi důležitý rituál, jehož smyslem je nejčastěji označit přechod dívky z dítěte v dospělou ženu. Účelem této praktiky, ať už v méně kruté nebo i té nejhorší formě, je nevratně omezit ženský milostný požitek, a tak si „pojistit“ její panenství až do svatby. Jeden typ obřízky, vyžadující sešití vagíny, má za cíl také zvýšení manželova prožitku z pohlavního styku. Některé komunity přistupují k obřízce z náboženských důvodů, věří, že je jejich osudem. Ostatní komunity považují ženské genitálie za nevzhledné, urážlivé nebo hříšné, a odstraněním jejich vnější části chtějí učinit ženu čistší a vzhledově příjemnější. Objevuje se i přesvědčení, že obřezání zvyšuje plodnost ženy a šance na přežití dítěte.

Všichni členové skupin praktikujících obřízku se podílejí na zachovávání této tradice. Rodiny dětí a žen, které ji podstupují, souhlasí, protože dělá z jejich dcer a sester potenciální nevěsty – operace zajišťuje, že budou mít nápadníky a uspokojivou „společenskou cenu“. V těchto komunitách by si téměř žádný muž nevybral ženu, která není obřezaná. Bez ní jsou dívky kulturně i společensky nepřijatelné. Právě z těchto podstatných důvodů muži obřezání podporují a doporučují. Nezanedbatelnou úlohu při udržování této tradice sehrávají i ženy, které se obřezávání dívek věnují jako své práci a je často jejich jediným zdrojem obživy.

I vzdělané ženy z takových společenství jsou často nuceny čelit problému ženské obřízky vzhledem k sobě i svým dcerám. Jedna členka keňského parlamentu byla nucena obhajovat svoje dřívější rozhodnutí nebýt obřezána o mnoho let později, v době, kdy se rozhodla vykonávat veřejný úřad. Její oponenti využili fakt, že není obřezaná k tomu, aby napadli její způsobilost mít takovou pravomoc, která přísluší pouze „dospělým“.

Ženská obřízka je čin, který znásilňuje základní lidská práva žen a dětí ženského pohlaví, a vážně ohrožuje jejich zdraví. Přesto však je mezi komunitami, které ji praktikují, silně zakořeněnou tradicí, jejíž vyvrácení je velmi těžké. Naproti tomu známe i příběhy se šťastným koncem. Jednotlivci se dozvídají více o následcích ženské obřízky. Její provádění se zredukovalo a dnes už existují komunity, které dříve obřízku prováděly a ve kterých dnes není obřezaná ani jedna žena či dívka.

Místní organizace v mnoha komunitách pracují na vykořenění této tradice a dosahují lepších výsledků, protože jsou schopny snadněji komunikovat; na rozdíl od cizinců snažících se o osvětu, kteří mohou být považováni za ignoranty zavrhující místní tradice. Za poslední dvě desetiletí vyvinulo mnoho zemí zákonné rámce, které prohlašují obřízku žen za trestuhodnou a chrání ženy a dívky. Nutí ty, kteří stále obřízku obhajují, aby znovu zvážili své postoje a činy. V mnoha případech už komunity zcela nebo zčásti upustily od vykonávání obřízky ve prospěch alternativních obřadů.