Projekty v oblasti vzdělání

Rosebella preparatory centre je středisko pro děti z nejchudších vrstev Nairobi. Středisko vzniklo jako centrum pro chudé děti a sirotky. U zrodu projektu Rosebella preparatory centre stála paní Rosebella Wambui, učitelka s více než 30 lety zkušeností s výukou na keňských státních školách. V roce 2001 začala budovat školu v okrajové čtvrti Nairobi, jménem Dandora. Přestože škola vznikla jako středisko pro děti, dnes se v ní učí i dospělí a kromě klasické výuky zde probíhají například i osvětové programy zaměřené na tématiku HIV/AIDS. Škola se od svého vzniku každý rok rozšiřovala tak, jak děti postupovaly z jednoho ročníku do dalšího. Rozvoj byl financován samotnými členy projektu, bankovními půjčkami, ale také s podporou přátel z České republiky. Dokonce i samotní studenti školy pomohli s jejím rozvojem, prodejem ve škole vyráběných předmětů a jídla (džusy, čokoláda, jogurty, šperky, sošky). Do školy chodí také několik dětí z projektu Adopce afrických dětí na dálku.
V lednu 2011 Rosebella otevřela ve škole jednu Montessori třídu pro nejmladší děti.
Dnes se ve škole učí více než 500 dětí, převážně z chudých rodin a mnohdy částečných či úplných sirotků. Stará se o ně celkem 16 zaměstnanců.

Tato škola vznikla z iniciativy keňských dobrovolníků z Kisumu a okolí viktoriina jezera v severozápadní Keni. Školu navštěvují nejchudší děti ze slumu na okraji Kisumu. Škola vznikla v roce 2005 a začínala v kostele, s 20 dětmi a 2 učiteli. Od té doby se každý rok počet dětí zvyšuje.

V roce 2008 se škola přestěhovala z prostranství kostela. V tuto chvíli má škola místo na všechny své třídy, ale bohužel na pozemku již není dost místa na zahradu, či hřiště.

Dnes je ve škole více než 300 dětí a v provozu jsou všechny třídy základní školy.

Do budoucna by místní koordinátoři chtěli ve škole postavit a vybavit knihovnu, protože mnoho dětí nemá doma ani elektriku a nemají se po setmění kde učit, kde si číst. Kromě toho rodiče nemají na knihy peníze.

Protože učitelé a koordinátoři velmi zápolí s vysokou nemocností děti (malárie, břišní tyfus, průjmy, virózy ...), pořídili do školy také léky, které dětem mohou dát, když je potřebují. Bohužel ne vždy má škola na léky finanční prostředky.

Koordinátoři by do budoucna velmi chtěli postavit vedle školy také ubytovnu, kde by mohly zůstávat děti, které nemají rodiče a kterým velmi hrozí, že opustí místo, kde v tuto chvíli bydlí a půjdou za svým štěstím do ulic (např. shánět jídlo k hotelům, vydělávat si na svůj život různými aktivitami v ulicích).

Škola Salif Keita byla otevřena v říjnu 2005 ve čtvrti Conakry-Kenien, kde byl nedostatek vzdělávacích zařízení a děti měly potíže chodit do školy. V rámci našeho projektu se postupně podařilo spolufinancovat založení školy a její následné úpravy (zavedení elektřiny, vybudování dalších tříd, stavební úpravy, oprava toalet, vybavení nových tříd - tabule, lavice, výzdoba). Od té doby se škola stala oázou pro místní děti, někteří se tam rádi zdrží i po vyučování. Do školy dnes chodí 440 dětí, z nichž 114 v rámci projektu Adopce afrických dětí.

Tato škola byla založená v roce 2002 týmem dobrovolníků, které trápilo, že sirotci v jejich okolí nemohou kvůli nedostatku financí chodit do školy. Proto založili tuto školu, která si na sebe vydělává pěstováním zeleniny, ovoce a výrobou cihel. Děti nemusí platit školné a dostávají i něco málo k snědku. V únoru 2004 se skupinka těchto fajn lidiček připojila k projektu kampaně lidské podpory a teď je v této škole 10 dětí podporováno českými rodiči.

Miwani leží asi 30 km východně od města Kisumu, v Keni. Při příjezdu do Miwani nás uvítá výhled na pohoří Nandi na západě a rozlehlá pole ve východní části předměstí, kde se v minulosti začala pěstovala cukrová třtina. V místě, kde začínáme klesat na území předměstí, spatříme komplex Miwani Sugar Idustry na severovýchodě a rozsáhlou oblast obytných budov, které jsou rozesety mezi plantážemi cukrové třtiny.

Miwani získalo své jméno podle hlavní ekonomické aktivity oblasti, kterou je již od roku 1920 pěstování cukrové třtiny. Miwa znamená ve svahilštině cukrová třtina a slovo Miwani označuje místo, kde se cukrová třtina pěstuje. Lidé z celé Keni sem přicházeli za prací, kterou jim poskytoval průmysl na pěstování a zpracování cukrové třtiny, výroba cukru a dalších cukrových produktů. Miwani se díky cukrovému průmyslu stalo kosmopolitní oblastí, kde dodnes sídlí většina keňských kmenů.

Početná komunita příchozích kmenů zde zůstala i po prvním a druhém kolapsu cukrového průmyslu v roce 1989 a 1992 i přes obtíže spojené se ztrátou hlavního zdroje příjmů oblasti.

Úpadek cukrového průmyslu způsobil velké ekonomické problémy, snížila se úroveň zdravotní péče a vzdělání a klesl i vliv oblasti na politické rozhodování. Zásadně se snížila školní docházka a výrazně stouplo procento nakažených HIV/AIDS v populaci. Cukrový průmysl byl po dlouhou dobu pilířem zdejší ekonomiky a jeho kolaps způsobil, že obyvatelé této oblasti si nejsou schopni zajistit obživu zemědělskou aktivitou a jsou závislí na podřadné námezdní práci, která však neposkytuje dostatek prostředků na vedení domácnosti a výživu dětí. Mnohé děti nedostávají pravidelnou stravu a přestávají chodit do školy, protože rodina nemá na základní školní potřeby, jako jsou uniformy, knihy a školné.

Projekt školy podporuje sirotky, ohrožené děti a děti z chudých rodin. Ve škole je mnoho dětí podporováno v rámci projektu Adopce a tím získávají prostředky na platbu školného, nákup školních uniforem, školních pomůcek a učebních materiálů.

Děti, které chodí do školy, dostávají v rámci programu zajištění zdravé výživy každý den v deset hodin krupicovou kaši a poté i oběd. Chudé domácnosti a domácnosti, v nichž žijí sirotci a ohrožené děti, dostávají také v rámci programu čtvrtletní finanční příspěvek v hotovosti na udržení alespoň základní životní úrovně domácnosti. Program zajišťuje i některé mimoškolní aktivity nad rámec výuky a podporuje sportovní aktivity. Pro děti ve škole jsou pořádány přednášky zaměřené na dětská práva, prevenci HIV/AIDS a sexuální násilí.

Po několika letech působení projektu v komunitě jsou vidět první výsledky práce. Výrazně se zvýšila gramotnost v Miwani. Nejen díky škole pro děti, ale také díky kurzům pro dospělé. Díky projektu adopce se snížil počet dětí, které odchází ze školy (kvůli nutnosti začít pracovat). Zvýšila se úroveň výživy dětí ve škole, i jejich zdravotní stav. Zlepšily se mezikulturní vztahy v komunitě a snížil se počet konfliktních situací. Mladí lidé se více účastní pozitivních a smysluplných aktivit, jako je farmaření a sportovní akce.

Protože velmi stoupá počet rodin, které do školy chodí s žádostí o přijetí jejich dětí, chtěli bychom zvýšit kapacitu školy o dalších minimálně 300 dětí. To bude vyžadovat také rozšíření školy o několik dalších učeben. Také bychom chtěli zařadit počítačovou výuku do programu školy, pro děti i dospělé, protože bez počítačové gramotnosti bohužel nenajdou uplatnění lidé ani v Keni.

Ve vesnici Paponditi, která se nachází v okolí Viktoriina jezera, byl vždycky problém se vzděláváním dětí. Škol tu byl vždy nedostatek, o kvalitě ani nemluvě.

Oblast Paponditi je velmi postižená virem HIV/AIDS, který zasáhl velkou část střední generace. Ve vesnici proto chybí pracovní síla a zůstávají převážně starší lidé a děti. Dobrovolníci z této oblasti se rozhodli postavit školku pro děti, kterou jsme společně postupně rozšiřovali. Po několika letech je zde dnes základní škola, jejíž studenti dosáhli v roce 2012 nejlepších výsledků v regionu a dostávají se na nejlepší střední školy v Keni.

U školy vznikla díky podpoře z ČR také ubytovna pro starší dívky, které neměly kde bydlet. Tyto dívky by bohužel byly nuceny opustit vesnici a hledat své štěstí jidne, velmi často na ulicích Kisumu, nejbližšího velkého města.

V roce 2013 byla do školy zavedena voda. Tento zdroj pitné vody samozřejmě pomáhá nejen škole, ale celé komunitě.
Do budoucna bychom tu rádi otevřeli střední školu a sirotčinec.

Škola Kirikou vznikla v roce 2006, kdy byli připraveny podmínky na její otevření. Zázemí školy využívají jak děti z projektu "Adopce afrických dětí...", tak ostatní, které žijí v okolí. Škola nese jméno malého hrdiny "Kirikou" z oblíbené senegalské pohádky, velmi známé i v Guineji. Do školy chodí celkem 430 dětí, z nichž 60 v rámci projektu Adopce afrických dětí. Současně škola potřebuje úpravy na nový školný rok, mezi které patří oprava toalet a vymalování prostor. Školu Kirikou založila paní Mariama Ciré Souare, známá jako „la mere des enfants“ – „matka všech dětí“. Od začátku projektu projevovala tendenci pomáhat co nejvíce dětem a proto podporuje dětí nejen ve škole Kirikou, ale i v mnoha dalších oblastech hlavního města.

Škola byla otevřena v roce 2004. Má dvě pobočky, z nichž tato jedna je v chudinské čtvrti Sinai, která je součástí slumové oblasti s více než půl milionem obyvatel. V této části hlavního města Nairobi je velmi vysoká míra nezaměstnanosti. Lidé se snaží vydělávat si svými malými obchůdky, službami (např. praní prádla), nebo odchází za prací do centra města. Bohužel ne všichni mají možnost si něco vydělat a tak je v oblasti i velká kriminalita. Také děti jsou velmi často nuceni vydělávat peníze, namísto chození do školy. Proto vznikl tento projekt.

Cílem několika dobrovolníků, kteří školu založili, bylo dát šanci dětem, které by do školy normálně nechodily. Chtěli jim dát kvalitní vzdělání a tím snížit dětskou práci, dětskou prostituci a násilí v této oblasti. Do školy dnes chodí děti, které žijí v těch nejhorších životních podmínkách. Dnes se tu vzdělává na 360 dětí ve věku od 4 do 14 let.

Do budoucna bychom ve škole chtěli otevřít počítačové kurzy pro děti i dospělé. A snem skupinky je najít a koupit vlastní pozemek, kde by mohli provozovat také střední školu.

Naše základní škola Thomas Sankara vznikla ve čtvrti Matam Lido v hlavním městě Conakry ve spolupráci s Centrem Dialog. Nese jméno hrdiny Thomase Sankary, bývalého prezidenta státu Burkina Faso. Tým, který školu založil je veden naším dlouholetým spolupracovníkem, dnes již lékařem – Abdoulem Bahem. Budova i dříve fungovala jako škola, ale byla ve stavu, který vyžadoval alespoň základní úpravy. Ty proběhly v létě 2009, kdy došlo k opravě střechy, schodů a podlah. Děti mohou školu navštěvovat i o prázdninách, kdy zde probíhají prázdninové kurzy pro děti, které potřebují dohnat učivo, aby mohly v pořádku nastoupit do dalšího ročníku. Škola dnes potřebuje vybudovat nové třídy pro další ročníky. Aktuálně do školy chodí celkem 205 dětí, z nichž 45 jsou podporovány českými adoptivními rodiči.

Kibera Utu Montessori school se nachází v nairobské Kibeře, největším keňském slumu. Vznikla z iniciativy lokálních mladých lidí vedených našim dlouholetým spolupracovníkem Adadou, kteří se snažili posílat do místních škol sirotky, kteří by jinak neměli šanci na vzdělání. Nakonec se rozhodli založit vlastní školu. Pozemek mají zapůjčený od města a na první stavbu si vydělali sběrem odpadků a výrobou oblečení, tašek a šperků z nalezeného materiálu.

Svým nadšením a specifickým přístupem ke studentům si škola získala oblibu u všech dětí z okolí. Pro svou ekonomickou soběstačnost vždy školní tým dělal neuvěřitelné věci! Vše začalo sběrem a využíváním odpadu, následně se ve škole vybudovala na nějakou dobu posilovna, díky níž měla škola na výplaty pro učitele! A až do dnes škola vydělává na svůj provoz také prodejem vody na svém dvorku.

V roce 2016 se za pomoci českých i místních dárců podařilo školu zrekonstruovat na hezkou dvoupatrovou školu se sedmi třídami. V roce 2018 se škola rozrostla ještě o jednu budovu ve vedlejší ulici a dnes tak může pojmout děti od jesliček až po osmou třídu.

V roce 2019 školu opouštěli první osmáci a ti také mohli poměřit své znalosti se svými vrstevníky u závěrečných zkoušek. A rozhodně se za své výsledky nemusí stydět! Většina dětí se dostala na střední školy přesně tam, kam chtěly a s výbornými výsledky! A další ročník na tom nebyl jinak.

Během covidového roku 2020, kdy Keňa zavřela všechny své školy na 9 měsíců, se Utu Academy stala útočištěm pro většinu dětí z okolí. Děti sem chodily, když se o ně doma neměl kdo starat, přestože škola byla zavřená. Její dvorek zavřít nešel! A děti, i když v rouškách a bez učitelů, tu trávily většinu dní. Nakonec škola pro většinu těchto dětí z nejchudších rodin v oblasti, zajistila spolu s Centrem Dialog i jídlo na celý den a neoficiálně také dozor ze strany učitelů.

V roce 2021 se nám podařilo ve škole vybudovat knihovnu. Původně dvě třídy se spojily v jednu velkou místnost plnou knih a míst ke čtení a studiu pro kohokoliv, kdo to potřebuje.

V dalším roce plánujeme vybudování školní počítačové učebny a také otevření kurzů šití pro starší dívky.

V současné chvíli je v Keni 2,6 milionu sirotků. Většina těchto dětí, které zůstanou bez pomoci, opustí školu, začnou pracovat nebo dokonce skončí na ulicích místních měst, kde se snaží jednoduše přežít všemi možnými způsoby.

Prarodiče a širší rodina se zdráhají převzít péči o tyto sirotky – důvodem je skutečnost, že by se o ně nebyli schopni dostatečně postarat, často z důvodu žalostné chudoby. Pokud se i přes velmi tíživou situaci přesto rozhodnou vzít děti pod svou střechu, často jim (a ani sobě) nedokáží zajistit naplnění základních potřeb a děti jsou nuceny převzít roli svých zesnulých rodičů a starat se o své prarodiče. V některých rodinách leží hlavní zodpovědnost na osiřelých dětech mezi 8 a 14 lety.

Právě proto jsme se rozhodli zřídit dětský domov, ve kterém by bylo o děti postaráno a bylo by jim umožněno žít důstojný život, s vyhlídkami na lepší budoucnost.

Peace Kids children center má za cíl pomoci v dané oblasti nejméně 140 dětem, které osiřely následkem nakažení virem HIV/AIDS. Děti budou vybírány podle toho, jak moc naléhavá jejich situace je. Potřebovali bychom postavit dvě ubytovny, každá z nich by měla mít kapacitu přibližně 100 lůžek k ubytování chlapců a dívek. Tyto dvě ubytovny budou vybaveny postelemi, toaletami, koupelnami, bude v nich zavedena elektřina, tekoucí voda a kanalizace. Samozřejmě nebude chybět kuchyně a správní budova.

Cílem centra bude poskytnout dětem bezpečné prostředí a celkovou podporu, v podobě jídla, přístřeší, šatů a rodičovského vedení, lásky, zdravotní péče, rekreačních zařízení a kvalitního vzdělání.

V létě 2015 organizujeme v Keni dvoutýdenní intenzivní kurz pro učitele dětí ve věku 3-6 let. Seminář je určený pro 30-40 učitelů z chudinských čtvrtí Nairobi, převážně slumu Kibera. Seminář organizujeme na základě poptávky samotných škol, se kterými spolupracujeme již mnoho let, neboť ve slumových částech Nairobi učitelé často nemají možnost dalšího vzdělávání se a mnohokrát ve školách pracují lidé bez pedagogického vzdělání. Kurz je určen vždy pro 1-2 učitele z jedné školy, kteří na sobě chtějí velmi intenzivně pracovat a následně předávat informace dalším.
Pokud byste chtěl někdo přispět finančně, či darováním pomůcek (pastelky, modelína, výtvarné potřeby (ne papíry - jsou těžké), vzdělávací hry...), určitě můžete!