“Děti jsou naše budoucnost, a proto by měly úplně všechny, bez rozdílu toho, kde se narodily, dosáhnout vzdělání”, říká Jeannette Motlová.
Můžete nám prozradit, co vás dovedlo k adopci na dálku? Proč jste se rozhodla podpořit někoho, kdo je od vás tak daleko?
Adopci na dálku jsem plánovala již v období dospívání. Zajímala jsem se o dění v Africe, konkrétně o vzdělání dětí. Zhlédla jsem několik dokumentů, přečetla pár knih s danou tématikou a své přání adoptovat dítě z Afriky na dálku jsem zrealizovala na začátku roku 2008. Adopce na dálku je smysluplným posláním, možnost vzdělání mění životy. Projekt adopce na dálku pomáhá především i nám dárcům z „vyspělých“ zemí si uvědomit, jak se máme dobře, vede nás k poznání toho, co je na světě opravdu důležité, učí nás vážit si všeho, co považujeme za samozřejmost. Najednou přehodnocujeme priority, radujeme se z maličkostí. Adopce na dálku je naší nejlepší investicí v životě.
Adopci afrických dětí na dálku u nás zprostředkovává hned několik organizací. Proč jste zvolila právě Centrum Dialog?
Hledala jsem samozřejmě na internetu. A jak se říká, Centrum Dialog mi prostě a jednoduše padlo do oka. Po seznámení s vaším posláním a filozofií jsem okamžitě kontaktovala Lucii Tamášovou, která velmi vstřícně a ochotně odpovídala na mé dotazy. I s odstupem času jsem za tento první milý kontakt s Centrem Dialog velmi vděčná a děkuji.
Vzpomenete si, podle čeho jste Shefu vybírala?
Mám to v živé paměti. Maličká roztomilá tříletá holčička s nádherným, vznešeným jménem Shefa Awuor Obara, jejíž fotografie se právě objevila na webovkách Centra Dialog, zároveň s jejím životním příběhem. Pročítala jsem si ho pořád dokola a slzy se mi hrnuly do očí. Navíc se ve tváři malé Shefy zrcadlilo toliko naděje, vděčnosti a lásky. Od tohoto prvního okamžiku ji máme v srdci. A je to již dlouhých jedenáct let.
Co na Shefu říkají vaše děti?
V lednu 2008, kdy jsme začali s adopcí malé Shefy, měly dcerky 4 a 3 roky. Již v té době adopci vnímaly velmi silně. Prožívaly každý dopis s obrázky, vysvědčením, který přišel z Afriky. S velkým nadšením Shefě posílaly kresby, koláže, fotografie i balíčky. Jednou dokonce přibalila dcerka do balíku pro Shefu svou nejoblíbenější panenku. Ani si nedovedete představit, jakou vlnu radosti a štěstí způsobila zpětná vazba ve formě fotografie, která k nám z Afriky dorazila. Na fotografii držela Shefa v náručí svou novou panenku.
Na konci dubna jsme posílali dopisy od adoptivních rodičů dětem do Afriky. Dopisujete si se Shefou pravidelně?
Dopisování se Shefou se stalo takovou naší rodinnou tradicí. Za celé ty roky probíhající adopce máme schované všechny její dopisy, kresby, fotografie a vysvědčení. Shefa již velmi dobře komunikuje v angličtině. Dcery už jí píšou samy. Je to nepopsatelně hezký pocit, když otvíráte dopis od adoptovaného dítěte, který k vám putuje takovou dálku a hned na prvním listě je uhlem náčrtek vaší tváře s textem: “My Dear MOM“ a pod tím vším text s poděkováním, jak moc pro dítě znamenáte, a jak si váží všeho, co pro něj děláte. Prostě to nejde vyjádřit slovy, musí se to prožít.
Celý projekt Pošli špunta do školy je o šanci dát africkým dětem vzdělání. Co pro vás vzdělání znamená, a proč si myslíte, že je tolik důležité všude ve světě?
Děti jsou naše budoucnost, a proto by měly úplně všechny, bez rozdílu toho, kde se narodily, dosáhnout vzdělání. Je to to nejcennější, co dětem z rozvojových zemí můžeme nabídnout. Vzděláním se mohou vymanit z nepředstavitelné chudoby. Díky vzdělání posilují svou osobnost, začnou chápat svět i život samotný v obšírnějším kontextu a mohou být svobodní. Navíc je moc krásné pozorovat, jak si děti z programu adopce na dálku studií váží, jaké dělají pokroky, jak jsou vděčné a šťastné. Je to zázrak.
Doporučila byste adopci na dálku?
Pár mých kamarádek si již adoptovaly děti na dálku, jelikož je naše adopce Shefy oslovila a dotkla se jejich srdcí. Moc si jich za to vážím. A přeji jim, ať se navzájem společně radují z kontaktu s adoptovaným dítětem, ať prožívají pocit naplnění a těší je už jen ta myšlenka, že pro někoho znamenají tak moc. Odplatou za adopci na dálku je právě ten nepopsatelný pocit štěstí, ta možnost vychovávat v pokoře a skromnosti i své děti, které se naučí dělit, budou mít povědomí o lidech a životě v Africe i o samotné adopci na dálku. Máme v plánu Shefu s manželem i dcerami osobně navštívit ve vesničce Paponditi. Přála bych si, abychom jí všichni mohli obejmout a říci, že ji budeme podporovat, dokud bude potřeba.
Jako dlouholetá adoptivní rodička, máte pro ostatní adoptivní rodiče nějaký vzkaz, popřípadě rady?
Nikdy se nevzdávat. Být trpělivý. Věřit, doufat. Pokud chcete něco změnit, buďte vy tou změnou, kterou chcete vidět ve světě, jak říká Gandhí. Pokud cokoliv proniklo k Vašemu srdci, jednejte, pomáhejte, když můžete. Lhostejnost je neomluvitelná.
Spojte se s ostatními rodiči dětí z programu adopce na dálku. Komunikujte. Předávejte si rady. Protože adopce na dálku má velký smysl a tím, že jí učiníte, začínáte psát hluboký příběh o obdarování se navzájem.
[BIO: Jeannette Motlová Novotná-vystudovala vysokou školu sociální a momentálně dokončuje studia Evangelicko-Teologické fakulty Karlovy Univerzity v Praze. Pracuje v organizaci Renarkon, jako vedoucí Terénního programu na Novojičínsku. Jedná se o přímou práci s osobami se závislostí na návykových látkách (alkohol, drogy, patologické hráčství a jiné závislosti). Také v rámci organizace Renarkon poskytuje poradenství osobám blízkým uživatelů návykových látek v poradně v Novém Jičíně a Kopřivnici. Předtím pracovala s dětmi se zdravotním postižením, a také se seniory v rámci aktivizačních činností. Je vdaná, má dvě dcery ve věku 16 a 14 let. Nejraději cestuje, poznává kulturu a lidi vzdálených krajů, miluje přírodu, fotografování, sport, treky v horách, s manželem navštívili Nepál a toulali se po Himalájích. Pro Centrum Dialog uspořádali v roce 2017 besedu o Markově expediční výpravě "Cho-oyu (8201 m.n.m.)", pomocí které podpořili projekt adopce na dálku - Pošli špunta do školy.]
