Vzdělání je jako Semínko

Proč jste se rozhodli vstoupit do projektu adopce na dálku „Pošli Špunta do školy“?

S nápadem, že bychom mohli podpořit ve vzdělávání nějaké dítě „na dálku“, přišla tenkrát jedna paní učitelka. Nápad se nám líbil, jako školce nám je to téma blízké, a na týmové poradě jsme se shodli, že to můžeme začlenit do výuky a bude to mít i mnoho přínosů pro děti.

Jakou roli má podle vás vzdělání pro budoucnost dětí v Africe?

Vzdělání hraje důležitou roli v budoucnosti každého dítěte, obzvlášť v zemích, kde není běžné, aby děti pravidelně navštěvovaly školu. Díky poskytnutému základnímu vzdělání budou umět děti číst, psát, počítat, získají kompetence a hodnoty, díky kterým se mohou lépe uplatnit ve společnosti. Budou mít v budoucnu větší šanci sehnat práci, uživit svou rodinu a mít kvalitnější život. Ve vzdělávání vidíme také příležitost k rozvoji zemí třetího světa.

Jak dlouho zrála myšlenka chlapce adoptovat, popřípadě jaký byl bezprostřední impuls k Oumarově adopci?

Myšlenka zrála asi 3 měsíce. Pak už jen stačilo u paní účetní zjistit, jak můžeme jako nezisková organizace podporu zrealizovat.

Jakým způsobem proběhl výběr dítěte, jaká kritéria rozhodovala? Podílely se na tom také děti ze školky?

Vybírali jsme dítě, které bude věkem blízké těm „našim“ školkovým dětem a poroste společně s nimi. Zaujal nás právě dvouletý Oumar z Guineje, ze země, která v té době nebyla pro dárce zrovna „atraktivní“, protože příspěvek na dítě z této země byl jedním z nejvyšších. S dětmi jsme si tenkrát o záměru adoptovat dítě povídali úměrně jejich věku a děti se na nového „kamaráda z daleka“ moc těšily.

Jak blízko má projekt adopce na dálku k obecným hodnotám a oblastem rozvoje dětí, na něž se soustředí MŠ Semínko?

MŠ Semínko uplatňuje v programu školky multikulturní vzdělávání. Děti v Semínku tak od útlého věku rozvíjí Globální rozvojové vzdělávání, skrze které se seznamují s odlišnými kulturními a životními podmínkami lidí z různých koutů světa. Vychováváme děti k toleranci a vnímáme to i jako formu prevence diskriminace. Zároveň je pro děti obtížné si představit, že žijeme v nějaké kultuře, podnebí a socio-ekonomickém zázemí. Jsme rádi, že si tímto vztahem můžeme konkrétně představit jiný kontinent, ale i společné hodnoty, přání i záliby, které nás přes všechny odlišnosti spojují. Tyto hodnoty, že jsme všichni lidé a táhneme za jeden provaz, jsou pro nás důležité i z hlediska vzdělávání o udržitelném rozvoji.

Pomáhá vám konkrétní zkušenost s Oumarovou adopcí při učení dětí, při vysvětlování určitých témat? Čím vás toto nové vzdálené pouto obohatilo?

Adopce Oumara trvá 13 let, je to tedy v Semínku dlouhodobý projekt, na základě kterého se děti konkrétními příklady učí pochopit rozdíly, podobnosti i souvislosti mezi „jejich“ životem a životem Oumara a mezi životy dětí navzájem. Máme ve školce děti, které jsou z různých kulturních a národnostních prostředí, příběh Oumara je může povzbudit. Na příběhu Oumara si neustále připomínáme, jak dobře se máme, v jakém žijeme dostatku a že základní vzdělání je pro nás samozřejmostí.

Když si s dětmi o Oumarovi povídáte, projevují zájem? O čem si s nimi vyprávíte? Co je nejvíc zajímá? Chtěly by se s ním potkat?

Oumar má ve školce „svou nástěnku“, stále ho tak mají děti „na očích“, povídají si o něm s učiteli průběžně a kladou své zvídavé otázky. Děti se o Oumara zajímají.

Některé děti rády hrají fotbal jako Oumar, tak se s ním třeba ztotožňují, jiné zase zajímá, jaká žijí u Oumara zvířata, co jí atp. S dětmi mluvíme i o hodnotě pitné vody, pěstování rostlin atd. Také si vyhledáváme informace o africké kultuře, pouštíme si písně a učíme se tance. Samozřejmě by děti chtěly poznat Oumara osobně, aby přišel za nimi do školky a mohly si s ním hrát. I o tom s dětmi mluvíme a říkáme, jaké jsou možnosti.

Děti Oumarovi píší 1-2 x za rok společný dopis a čekají zase na dopis od něj. Každý rok má komunikaci s Omarem na starosti někdo jiný, proto se s ním mají možnost setkat děti ze všech tříd a také z jiného úhlu pohledu. Naposledy se mu věnovala třída Lesníčků. Tohle o tom napsali:

„Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky, přidržte si čepice! Hop a už jsme v Africe! Písničkou a kouzlem se Lesníčci ocitli v horké Africe. Prostřednictvím fotek a dopisu navštívili chlapce Oumara, kterého má naše mateřská škola Semínko adoptovaného již od roku 2010. Nejprve jsme putovali po mapě, pak jsme si povídali o Guineji, ve které Oumar žije - jak to tam vypadá, jaká tam žijí zvířata a zda tam rostou stromy jako u nás či nikoli. Přečetli jsme si dopis od Oumara ve francouzštině, pokoušeli jsme se porozumět, a poté jsme si dopis přeložili do českého jazyka. Moc prý děkuje, že ho finančně podporujeme, aby mohl studovat. Nakreslili jsme pro Oumara obrázky, aby měl představu, jak to vypadá u nás a na dopis jsme také odpověděli, že jsme děti ve věku 3 - 7 let, a že věříme, že všechny zkoušky ve škole zvládne a ať nám napíše, jak to vypadá v jeho vesnici. Propojujeme se skrze Centrum Dialog a spolupráce nás velmi těší!“

Oumar má u nás celoroční nástěnku. A do povědomí se dětem a rodičům ze Semínka dostává i prostřednictvím každoročního bazárku zapomenutého oblečení. Výtěžek z něj z části pokrývá i platbu na Oumara.

Jak dlouho máte v plánu Oumara v jeho cestě za vzděláním podporovat? Svěřil se chlapec, čím by chtěl být?

Dokud bude studovat a bude podporu potřebovat. Čím by chtěl konkrétně být nepsal. Spíš píše o tom, co ho baví a jak mu jde škola. Pokud by již Oumar podporu nepotřeboval, otevřeli bychom otázku adopce jiného dítěte s celým týmem Semínka.

Co byste vzkázali potenciálním zájemcům o adopci dětí na dálku? Jaký má podle vás tato forma podpory význam?

V podpoře vzdělávání a možnosti dopisování si s Oumarem spatřujeme příležitost ke zvyšování proinkluzivního klimatu naší školy. Myslíme si, že obecně je potřeba pomáhat rozvojovým zemím a je na každém, jakou formu podpory si vybere, co mu bude blízké. MŠ Semínko se zaměřuje na vzdělávání, proto v adopci na dálku spatřujeme význam. Avšak každá podpora má svůj význam.

Centrum Dialog, o.p.s. směřuje již 20 let většinu aktivit do podpory vzdělávání. Díky projektu adopce na dálku s názvem „Pošli špunta do školy“ mohou na vzdělání dosáhnout i děti z nejchudších rodin. Šanci na lepší život tak dostalo již 4 000 dětí z Keni a Guineje. Pošlete i vy Špunta do školy a změníte daleko víc, než byste čekali.