Galerie: V Kibeře roustou nové školy jako houby po dešti
Nejpodnikavější město na zemi
Většina obyvatel Kibery nevydělá denně více než jeden dolar. I přesto ale nerezignovali a hledají způsoby, jak se uživit. A na místě, kde by Evropanovi zůstaly jen oči pro pláč, vymyslí takový Kibeřan kde co. Kromě malých prodejen, které vznikají snad všude podél cest a prodají vám cokoliv, na co si jen vzpomenete, zaplétají ženy vlasy do copánků, mladící vypalují CDčka, skupinky dobrovolníků svážejí za malý poplatek odpadky a z recyklovatelné části pak třeba vyrábějí šperky. To je ale jen skromný výčet aktivit, které se v Kibeře prostě „dějí“. Obchodního nadšení místních si všiml i The Economist, který v roce 2012 nazval Kiberu „nejpodnikavějším místem na planetě“.
Škola jako prostor, škola jako budoucnost
Na mých toulkách Kiberou mě ale uchvátila jiná věc, než je obchodní duch zdejších obyvatel. Zatímco u nás to s tím školstvím někdy až moc přeháníme – stavíme obrovské budovy s desítkami tříd, kolosálním dvorkem a milionem předpisů – v Kibeře se s tím nepářou. Ví, že pokud dítě nebude ve škole, bude v ulicích slumu a tam na něj nečeká nic dobrého. Školy proto vznikají jako houby po dešti – nejsou velké, mnohdy se jedná jenom o jednu nebo dvě třídy, které se tísni pod střechou z vlnitého plechu. Dvorek nemají téměř nikdy – prostor patří v Kibeře mezi nejcennější komodity. A i kdybychom mohli namítat, že škola o dvou třídách snad ani není školou, opak je pravdou.
250 na 3
V celé Kibeře jsou jenom tři státní školy, které nemají ani zdaleka šanci, aby pokryly vzdělávací nároky v této oblasti. A zatímco to vypadá, že státu je budoucnost dětí ze slumu tak nějak putna, rodičům a ani místním pracovníkům nikoliv. Za posledních několik let vzniklo v Kibeře s pomocí komunit a menších grantů na 250 soukromých škol a školek, jejichž primárním cílem je, aby děti trávily co nejvíce času organizovaně. Část výuky probíhá standardně v lavicích a s knihami, často se ale dětí učí zpěvem a odříkáním různých dětských básniček nebo her. Díky této síti malých škol a školek se v Kibeře daří to, co vypadá na první pohled jako nemožné: dávat dětem budoucnost.
Fascinovaná
S koordinátorem Adadou jsme kolikrát prostě jenom zahli za roh, vlezli do nejužší uličky anebo se stačilo jenom o něco lépe podívat a uviděla jsem ji – školu! Byly na každém rohu a ozýval se z nich dětský smích a vřava. Uvědomila jsem si, jak nádherné je dělat věci, protože jste přesvědčený, že jde o dobou věc, a ne proto, že to nařizuje zákon. Nicméně ani přes enormní snahu nemají v Kibeře ani zdaleka vyhráno. Pořád je zde spousta dětí, které si vzdělání prostě nemohou dovolit, byť jde jenom o zdánlivě minimální finanční částky..
bylo založeno díky místním dobrovolníkům a spolupráci s Centrem Dialog, s prvotním cílem dát šanci na vzdělání sociálně a ekonomicky znevýhodněným dětem. Toto je důvod, proč více než třetina dětí neplatí školní poplatky další třetina platí méně než polovinu standardního školného. Škola taky začala dětem zcela zdarma poskytovat denně až tři jídla, a zaručuje jim tak vyváženou a zdravou stravu. Za těch pár let, co škola funguje, se Kibera Utu Academy i přes velká omezení stala jednou z nejžádanějších škol v okolí. Limitovaný počet tříd ale nutí zakladatele odříkat žádosti o přijetí a udržovat stálý počet žáků alespoň do té doby, než budou mít dostačující prostředky na její rozšíření.
Právě rozšíření školy je v současnosti velkou výzvou pro zakladatele školy. Nedaleko budovy je dům na prodej, který by poskytl ideální prostory pro výuku. Bohužel je prodejní cena domu stále nad finanční možnosti našich keňských přátel - byla stanovena na 1 250 000 českých korun. Rozhodli jsme se proto naše přátele podpořit a zkusit získat finanční prostředky v Evropě.
Pomoci s tímto odvážným plánem můžete i vy. Informace o projektu naleznete zde.
