Hrdinové všedního dne
„Chci být nejlepší vůdce komunity“ (Aggrey Osiako)
Komunita je označení pro všechny lidi, kteří žijí v určité oblasti a o kterých se mluví také jako o skupině. V čele komunity stojí vůdce, který vede ostatní správnou cestou a který sdílí stejné náboženství, rasu nebo povolání. Proto chci být ten nejlepší vůdce a zařídit aby komunita fungovala tak, jak má. Dohlédnu, aby si v komunitě lidé ještě více pomáhali, když mají problémy nebo když jsou v tísni. Nemocným lidem, kteří potřebují pomoci, neřekneme ne. Zajistíme jim léky a další věci. Díky tomu pak mohou zůstat doma a ne ležet v nemocnici.
V naší komunitě žije už dnes spousta lidí šťastně a mají se rádi. Často pořádáme různé události nebo hrajeme sporty pro zábavu a proto, abychom si odpočinuli. Naši komunitu miluji celým srdcem, a proto bych jí chtěl dát všechno, co se jednou naučím.
„Moje učitelka je pro mě hrdina“ (Warda Hassan)
Hrdina je člověk, který vám pomáhá v různých situacích nebo vás zachrání, když se ocitnete v nebezpečí. Pro mě je hrdinkou moje učitelka, protože mě naučila už spoustu věcí. Podporuje nás a je upřímná. Někdy mám pocit, že je skoro jako moje maminka, protože mi rozumí. Je jako hvězda na nočním nebi, která mi ukazuje cestu, abych se neztratila a abych se mohla stát lepším člověkem. Vždy nás učí, jak se máme správně chovat. Paní učitelka mi vždy pomůže, když mám problém s nějakým předmětem, hlavně s matematikou.
Svoje studenty rozvíjí a pomáhá jim růst. Proto ji moc obdivuji. Vím, že být učitelkou je těžká práce. Hlavně protože potkáváte různé lidi s odlišnými názory, které vás mohou unavit. Paní učitelka nám vždycky věnuje svůj volný čas. Je opravdu pozitivní člověk a je moc přátelská ke každému. Možná není jako ti hrdinové v televizi, kteří mají neskutečné schopnosti, ale je opravdová a opravdu pomáhá dětem, které jí mohou věřit.
„Jednou chci také sázet stromy“ (Zellipah Njoki)
Udělat ve svém životě nějakou důležitou věc je hrdinství. Mojí hrdinkou je Wangari Muta Maathai, protože naučila ostatní lidi pěstovat stromy. Vysvětlila nám, že nemáme stromy kácet a proč to nemáme dělat. Stromy jsou pro nás důležité. Díky nim máme dřevo, čerstvý vzduch a můžeme díky nim rozdělat oheň. Wangari byla první černou ženou z východní Afriky, která získala Nobelovu cenu míru.
Vysvětlila nám, že v minulosti nebyli žádní doktoři, jen lidé, co byli něco jako doktoři a používali místo nástrojů byliny. Tito lidé se nazývali bylinkáři a v minulosti využívali rostliny místo léků. Wangari sázela stromy v parku Uhuru, v oblasti Karen, v lese Mau a na dalších místech. Pracovala pilně pro svůj domov a svoji milovanou zemi. Jejím domovem bylo město Nyerí.
Působila na univerzitě v Nairobi a Nobelovu cenu míru získala za její iniciativu „Green belt“, která zabránila tomu, aby se z části země stala poušť. Neměla strach a naši zemi opravdu změnila. Wangari je pro mě opravdová hrdinka, moc ji obdivuji. Až vyrostu, tak bych chtěla být jako ona.
