Příběh keňské vesnice Paponditi

Představte si malou třídu, ve které je 70 dětí. Některé nemají lavici ani židli, tak sedí na zemi a nemají na co psát. Sedm desítek dětí v jedné třídě a jen jeden učitel. Jak jistě sami odhadujete, při těchto podmínkách není kvalita výuky příliš vysoká. Bohužel i to však byla realita malé vesnice Paponditi v Keni osm let zpátky. V Keni je sice již několik let zavedena povinná a bezplatní školní docházka pro všechny děti, vláda však značně podcenila nárůst počtu obyvatel a nezřídila dostatek škol s odpovídající kapacitou.  

Tento stav zastihl všechny, tedy i obyvatele Paponditi. Poměr žáků na učitele byl tak velký, že se dalo pochybovat o tom, jestli se dětem opravdu dostane kvalitního vzdělání, které do života potřebují. Obyvatelé vesnice však neseděli s rukama v klíně a rozhodli se vzniklou situaci řešit vlastními silami. Odsouhlasili mezi sebou návrh na výstavbu nové školy. Školy pro jejich vlastní děti. Školy, která bude poskytovat to nejlepší možné vzdělání a dokáže lidem, že když se spojí síly, můžeme změnit vlastní životy i budoucnost svých dětí. 

Píše se rok 2006. V malé vesnici v západní Keni začali obyvatelé s výstavbou humanistické školy z vlastních zdrojů. S vírou, že společně dokáží postavit školu, která dá vzdělání místním dětem, začali vesničané měnit svůj sen ve skutečnost. Začátkem roku 2007 stála již škola s jílovými zdmi. Měla dvě třídy mateřské školky a dokázala pojmout 90 dětí ve věku 3 až 5 let. Zájem o školku by obrovský, proto se zdejší rozhodli ještě v témže roce přistavět další třídu. 

Začátkem roku 2008 se jim pak podařilo nashromáždit další potřebnou částku peněz a to také díky příznivcům z České republiky. Díky pomoci dárců se podařilo přistavět další tři třídy prvního stupně základní školy a začátkem roku 2009 se zde začalo vyučovat. Za přispění českých firem Grada Publishers a Electrolux Praha se pak během téhož roku podařilo vybudovat i učebny druhého stupně. Na světě tak byla kompletní škola nabízející kompletní základní vzdělání!