V utery 4.května ve 12:00 se konala v Andách první roční oslava iniciativy „silovo poselství“.Tato iniciativa má spirituální charakter.Zabývá se lidskými otázkami jako jsou: právo člověka uvažovat o smyslu života, svoboda myšlení, láska, přátelství, poesie, krása lidské existence, vývoj člověka a lidské společností, apod.Silovo poselství nepatří mezi projekty humanistického hnutí. Také nemá s ním organizační, ekonomický či koordinační vztah. Vztah spočívá v tom že Humanistické hnutí a silovo poselství mají společné ideály. Pracují ale každý v jiné oblasti.Očekává se v nejbližší době že další spisovatele a zakladatele humanistického hnutí zakládají nové projekty v oblastí kultury, společností, lidská práva, ochrana životního prostředí a další oblastí společenského života.Oslava se konala v Punta de Vacas, pusté místo na úpatí hory Akoncagua v Andách v nadmořské výšce 3000 m. Tam se před 35 let konalo první veřejné vystoupeni Humanistického hnuti. Vojenská diktatura generála Ongania tenkrát zakázala veškeré veřejné vystoupeni Humanistického hnuti. Povolili pouze setkáni na pusté místo v horách se sarkastickou poznámku ze "nic to neudělá když chce někdo mluvit kamenům".Silo je literární pseudonym spisovatele Maria Rodrigueze, doktor Honoris Causa , jeden ze zakladatelů HH. Jiz 3 roky opustil aktivity HH. Je nadále pro humanisté jeden z myšlenkových opěrných bodu. Následuje text proslovu ze dne utery 4.května 2004.Podobna setkani po jednotlivych kontinentech se od roku 2005 budou konat v Indii, Mexiku, Egypte, USA, Italii. Texty v ruznych jazycich, fotky, audio a video jsou nawww.silo.netSILUV PROSLOV U PRILEZITOSTI PRVNIHO VYROCI SILOVA POSELSTVIPunta de Vacas, 4. kvetna 2004Mili pratele,neuspeli jsme ... ale vytrvale pokracujeme!Neuspeli jsme, ale pokracujeme v nasem projektu polidsteni sveta.Neuspeli jsme a neuspejeme jeste tisickrat, protoze letime na kridlech ptaka jmenem ”pokus”, ktery se vznasi nad frustracemi, slabostmi a malichernostmi.Sila, ktera zivi nas let je vira v nas osud, vira ve spravnost toho, co delame, vira v nas same a v cloveka.Protoze neni konec dejin, neni ani konec ideji, ani konec cloveka a nejde ani o definitivni vitezstvi nicemnosti a manipulace, muzeme se stale snazit zmenit deni a zmenit sebe.Je to pokus, ktery stoji za to zit, protoze predstavuje pokracovani nejlepsich aspiraci dobrych lidi, kteri tu byli pred nami. Je to pokus, ktery stoji za to zazit, protoze predstavuje vzor pro nove generace, ktere zmeni svet.Nase setkani provazeji dve velke duse, ktere bojovaly proti diskriminaci a nespravedlnosti, dva inspirujici pruvodci nenasili: Mahatma Ghandi a Luther King poznali neuspech, ale nikdy se nevzdali sveho pokusu. Dnes jsou vice nez jindy pritomni v nasich myslich a srdcich.Jak je mozne v tomto nestastnem svete, kde vladne sila a nespravedlnost, skoncovat s nasilim?Mozna si mysli, ze jsou inspirujicim vzorem pro nove generace, kdyz po vzoru pocitacovych her utoci na svet, vyhrozuji, chovaji se s nejhrubsi aroganci a nakonec posilaji sve syny do vzdalenych zemi obsazovat, zabijet a umirat. Tohle neni dobra cesta a ani dobry vzor.Mozna si mysli, ze navrat k primitivnim praktikam trestu smrti bude velkym spolecenskym prikladem.Mozna si mysli, ze cim dal tvrdsimi postihy za trestne ciny zpusobene detmi tyto ciny zmizi..... nebo zmizi deti.Mozna si mysli, ze kdyz budou uplatnovat ”vladu tvrde ruky” i v ulicich, ze se tyto stanou bezpecnejsimi.Tyto problemy dnes jiste existuji a znasobuji se, ale nasilny pristup k nasili mir neprinese. Miru se nedosahne zoologickym pohledem na zivot, ktery zastava boj o preziti, boj o nadvladu nejprizpusobivejsiho. Tento mytus nenaplni. Mir se neziska manipulaci slov nebo cenzurou uprimnych protestu proti jakemukoliv nasili a surovosti vuci lidem. A tady budu opatrny, abych nezminil ”lidska prava”, protoze jejich obsah byl vyprazdnen a ve svem vyznamu zfalsovan.Dokonce se dnes bombarduji bezbranne narody, kvuli ochrane jejich lidskych prav...Mir nevznikne z teto zoologicke vize zivota, ktera navrhuje spolecensky rad zalozeny na odmene a trestu. Prenasi metodu ochocovani zvirat na lidi, kteri si zacinaji zvykat na neduveru, donaseni i na komercializaci vlastnich citu.”Je potreba neco udelat”, je slyset ze vsech stran. Dobre, ja reknu co je treba udelat. Ale k nicemu to nebude, protoze to nikdo nebude poslouchat.Rikam, ze na mezinarodni urovni se vsichni, kteri obsazuji cizi uzemi, musi okamzite stahnout a prijmout rezoluce a doporuceni OSN.Rikam, ze na urovni jednotlivych zemi bude zapotrebi vynalozit usili, aby fungovaly zakony a spravedlnost (a to i pres jejich nedokonalost) namisto prijimani jeste tvrdsich zakonu a represivnich opatreni, ktere nahravaji tem, kteri zakon a spravedlnost mari.Rikam, ze na urovni rodiny budou muset lide delat to, co sami kazi a upustit od pokryteckych reci, ktere nici nove generace.Rikam, ze na osobni urovni by se kazdy mel snazit, aby byly v souladu to, co si mysli, s tim, co citi a co dela, upravit svuj zivot koherentnim zpusobem a uniknout rozporu, ktery vytvari nasili.Ale nic z toho, co zde bylo receno, nebude vyslyseno.V kazdem pripade udalosti samy zapricini, ze ti, co okupuji se stahnou; ze kruti budou odmitnuti narody, pozadujicimi proste uplatneni prava; ze deti otevrene ukazou svym rodicum jejich pokrytectvi; ze si kazdy uvedomi rozpor, ktery vytvari v sobe a v ostatnich, kteri jej obklopuji.Nachazime se na konci temneho obdobi historie a nic nebude stejne jako driv. Pomalu se zacne rozednivat do noveho dne. Jednotlive kultury si porozumi, narody zaziji vzrustajici touhu po rozvoji pro vsechny a pochopi, ze pokrok jen pro omezenou skupinu lidi nakonec neznamena pokrok pro nikoho. Ano, bude mir a z nezbytnosti se pochopi, ze se zacina utvaret vselidsky narod.Mezitim budeme my, ktere nikdo neposloucha, na celem svete vyvijet tlak na ty, kdo rozhoduji, rozsirovat idealy miru zalozene na metode nenasili a pripravovat cestu nove dobe.Ano, stoji za to, aby toto poselstvi a tento universalisticky humanismus ziskaly na sile. Stoji za to, aby mladi lide prispeli k rustu teto moralni sily jako historicke moznosti... aby byl tento proud nezadrzitelny a jeho sum byl slyset ve vsech jazycich sveta. Nove generace zacnou ucit dospele s novym citem a novym pochopenim.Na zaver, mili pratele, se chci podelit o tuto hlubokou jistotu, ktera rika: ”Posvatne je v nas a v tomto hlubokem hledani Nepojmenovatelneho se nic spatneho nemuze stat”. Verim, ze se stane neco velmi dobreho, az lide znovu naleznou Smysl, v zahybech Dejin tolikrat ztraceny a tolikrat nalezeny.Rad bych, pratele, aby bylo naslouchano poselstvi Hlubokeho. Neni to poselstvi ukricene, ale poselstvi klidne, ktere neni mozne slyset, kdyz se jej snazime polapit.Rad bych vam pratele predal jistotu nesmrtelnosti. Ale jak muze smrtelne vytvorit neco nesmrtelneho? Mozna bychom se ale meli zeptat sami sebe jak je mozne, ze nesmrtelne vytvari zdani smrtelnosti?Je prijemne byt tu vsichni pohromade, uvazovat o pritomnosti a budoucnosti. Je hezke, ze se ted tisice pratel z ruznych zemi ucastni tohoto setkani. Ale na druhou stranu se tato slova dostavaji velmi daleko, takze uz neni potreba hledat pusta mista, aby bylo mozne vyjadrit se, aniz bychom nekoho urazili.Bude tedy treba omluvit se tem, kteri se citili napadeni nasimi slovy. Slovy, ktera se nepochybne nevztahuji k osobam, ale predevsim k situacim a presne danym historickym okamzikum.Zatimco se slova pozvolna vytraceji, nahrazuji je nase pohledy...Nase pohledy se setkavaji a do hloubky si rozumeji.Srdecny pozdrav vsem.Silo