tak trávím už sedmý týden v Guineji a ještě další tři měsíce jsou přede mnou. Jsem ráda, že jsem se rozhodla strávit tu tak dlouhý čas, protože mi to umožňuje lépe poznat tuto zemi a její problémy, které jsou obdobné ve všech rozvojových zemích světa. Chudoba má zkrátka asi jedinou tvář. Občas je pro mě těžké vidět věci, které nejsem zvyklá v Evropě vídat. Zvlášť ze začátku mého pobytu bylo těžké přijmout hlad, nemoci, špínu, utrpení...jako každodenní realitu.Ale i spousta lidí, žijících tady, je nechce přijímat. Bavila jsem se s mnoha mladými lidmi, studenty, kteří vnímají jako velkou nespravedlnost, že jejich země, ze které se denně vyváží obrovské množství surovin jako jsou bauxit, zlato nebo diamanty, patří k nejchudším na světě.Přestože míra negramotnosti je tu stále vysoká, vzdělaných lidí přibývá a tím roste i jejich síla a touha po změně. Myslím si, že Guineu čeká ještě hodně dlouhá cesta, protože situace tady je teď opravdu žalostná, ale zároveň už se věci hýbou a jdou tím správným směrem k lepší budoucnosti.Jak říkám, stále více mladých lidí má chuť být aktivní a podílet se na zlepšení situace ve své zemi. Potvrzením toho mi bylo i humanistické fórum, které probíhalo v Conakry tento víkend (15. – 16.3.). Zúčastnila se ho spousta lidí, kteří jsou zapojení do aktivit Humanistického hnutí v Guineji. Celé fórum přitom letos zorganizovali a vedli jen guinejští humanisté. Už jen to je obrovský pokrok oproti předchozím letům, kdy bylo vždycky potřeba, aby poradil a pomohl někdo z Evropy.V sobotu jsme společně vytvořili symbol nenásilí, jako tisíce dalších lidí v mnoha městech po celém světě. V neděli pak probíhalo fórum v přednáškovém sále univerzity. Vytvořili jsme osm skupin, z nichž každá rozebírala určité téma. Tato témata byla: zdraví, kultura, řešení konfliktů, právo a zákon, životní prostředí, demokracie a dobrá vláda, ekonomika a sociální život a vzdělání.Každý měl možnost zapsat se do skupiny podle svého zájmu. Po několikahodinové diskusi vystoupili zástupci jednotlivých skupin, představili hlavní problémy daného tématu a své návrhy na jejich řešení. Výsledky guinejského fóra se pak budou prezentovat v listopadu na celoafrickém fóru v Keni.Když tu mluvím s lidmi o problémech a poslouchám jejich názory, říkám si, že není potřeba ani tak pomoc materiální, která je schopná řešit daný problém jen krátkodobě, ale spíš duševní podpora, diskuse, dialog...Dát lidem možnost poznat, že mají tu moc měnit realitu okolo sebe, ukázat jim, že to jde i jinak. A dál už je to jen jejich vlastní síla, která může vést věci k lepšímu a zemi k opravdové nezávislosti.Tady v Guineji se to podařilo, protože to, co jsem viděla na fóru, mě opravdu přesvědčilo o tom, že síla těchto lidí je obrovská. A proto...mír, sílu a radost do všech zemí světa :)Alena Chládková