Pošli špunta do školy: Centrum Dialog pomáhá v Africe již 14 let
Jednou z možností, jak peníze použít na dobrou věc a leccos změnit, je adoptovat dítě na dálku – umožnit mu získat vzdělání, které si jeho rodina nemůže dovolit. To v praxi znamená nabídnout pomocnou ruku, aniž dítě vytrhnete z jeho přirozeného prostředí. V Česku adopce na dálku zprostředkovává hned několik organizací. „Organizace Centrum Dialog pomáhá prostřednictvím programu Adopce afrických dětí téměř 14 let. Za tu dobu čeští dárci podpořili více než 4 tisíce dětí ve vzdělávání,“ říká Lucie Tamášová, ředitelka organizace.
Jak na to?
Určujícím faktorem pro výběr dětí, které jsou do projektu zapojené, je podle koordinátorů Centra Dialog naléhavá situace dítěte. Zvážení naléhavosti ale leží nejen na rozhodnutí místního partnera, ale hlavně na rozhodnutí celé komunity. Adoptivní rodič může zjistit situaci dítěte z databáze – zde je základní popis rodinných poměrů, odkud dítě pochází, ale taky fotky, či přehled vysvědčení. „Vybírány jsou vždy děti, které by z finančních důvodů jinak nemohly do školy nastoupit,“ vysvětluje Lucie Chocholatá, koordinátorka projektů v Guineji. “Na náboženství nebo pohlaví dítěte naopak vůbec nezáleží. Organizace se vždy snaží v rámci jedné lokality o zachování stejného poměru mezi holkami a kluky,” dodává.
Hlavním principem organizace Centrum Dialog je, aby byly projekty natolik samostatné, aby mohly fungovat i bez větších dotací zvenčí - nápad i realizace vždy pocházejí přímo od místních, protože ti nejlépe vědí, co komunita potřebuje. První, co se při rozvoji projektů řeší proto je, jak bude projekt udržitelný z dlouhodobého hlediska bez další pomoci zvenčí.
Centrum Dialog má “své děti” v západoafrické Guineji a východoafrické Keni. Pro většinu českých dárců však není země původu dítěte rozhodující. „Pokud si dárce přeje vybrat, komu chce konkrétně pomáhat, jsou kritéria mnohem širší, než jen země, odkud dítě pochází. Často lidé uvažují o tom, zda je dítě sirotek, zda má například podobné záliby jako jejich vlastní dítě, či zda je stejně staré,“ říká další z českých koordinátorů Toni Antonucci.
Pár stovek měsíčně někomu změní život
Sedm tisíc - to je výše ročního poplatku na školné. Ten v sobě zahrnuje psací potřeby, nákup knih a uniforem a v některých školách dokonce i příděl teplého jídla. V přepočtu se tedy může jednat třeba o šest stovek měsíčně – což rozpočet leckterého dárce nemusí vůbec zabolet. Životní situaci a perspektivu „adoptovaného“ dítěte to ovšem mění zásadně.
První kontakt se „svým“ dítětem byste měly mít do několika měsíců. Menší děti kreslí obrázky, ty, které už umí psát, posílají dopis. Psaníčko spolu s vysvědčením vám přijde v obálce několikrát ročně, záleží na školním systému, který v dané zemi je. Do databáze se taky pravidelně přidávají nové fotky a vy tak můžete sledovat jak dítě roste a prospívá.
Rozhodnutí, jak dlouho budete své adoptivní dítě v průběhu jeho školní docházky podporovat, záleží čistě na vás. Většina dárců však vydrží léta. „Ve většině případů dárci podporují dítě až do ukončení studií, to znamená třeba i deset let. Mají od dětí zpětnou vazbu takže vidí, že jejich podpora má velký význam,“ komentuje chování českých adoptivních rodičů Lucie Tamášová. Možné a smysluplné je ale podpořit dítě třeba jen na jediný rok.
Pokud vás projekt Adopce afrických dětí zaujal, můžete se zapojit. Všechny důležité informace najdete na webu Centra Dialog o.p.s. Pokud si nemůžete dovolit financovat vzdělání dítěte sami, můžete ho „adoptovat“ společně se skupinou přátel, spolužáků nebo třeba partou kolegů z práce.
